Svátosti

O svátostech

Jako v modlitbě, vidíme i v liturgii duchovní rozmluvu člověka s Bohem. Boha slavíme, děkujeme mu a prosíme, abychom si uvědomili, že vše máme od Něho.

Modlitba a naslouchání Božímu slovu jsou v životě církve doplněny svátostmi. Svátost je jednání, jímž se křesťanská obec činně podílí na Božím slově, zvěstovaném nejen kázáním, ale i svátostnými úkony. Na rozdíl od kázání, kterému jenom nasloucháme, se na svátosti podílíme více smysly.

CČSH vysluhuje sedm svátostí, z nichž nejdůležitější jsou křest a večeře Páně. Tyto svátosti jsou společné všem křesťanským církvím. Dalšími svátostmi v CČSH jsou: pokání, biřmování manželství, útěcha nemocných a svěcení kněžstva.

Křtu a večeři Páně říkáme hlavní svátosti proto, že jsou nejdůležitější pro náš osobní život s Kristem. Ke svátostem mají křesťané přistupovat připraveni, s upřímnou vírou a touhou po Bohu.

Křest

Křestní obmytí vodou symbolicky člověka zbavuje hříchu. Křest je svátost duchovní obrody, v níž Duch svatý přivtěluje křtěnce jednou pro vždy k Boží církvi a osvojuje mu milost Kristova křtu, kříže a vzkříšení. Duch svatý, jehož mocí se křest děje, působí i v podvědomí a nevědomí dítěte, proto má smysl křest nemluvňat. Křest zavazuje církev, rodiče a kmotry k svědomité křesťanské péči o víru a život pokřtěného, křtěnce samého pak k věrnosti Kristu a k životu víry s církví. O ustanovení svátosti křtu čteme v Evangeliu Matoušově (28, 19)

Večeře Páně

Večeře Páně je svátostný hod lásky, v němž je se svou obcí neviditelně přítomen její ukřižovaný, vzkříšený a oslavený Pán, aby ji Slovem Božím spravoval, Duchem svým posvěcoval a láskou svou sjednocoval. Zevní úkon večeře Páně záleží v obětování, v zpřítomnění, v lámání chleba a v přijímání chleba s vínem. Rozlomený chléb a vypité víno to je Kristus sám, trpící a umírající, aby zjevil velikou lásku k člověku. Jako chléb a víno nás sytí k životu časnému, tak chléb živý, Ježíš Kristus nás sytí k životu věčnému. O svátosti večeře Páně píší Matouš, Marek, Lukáš a I. Korintským.

Svátost smíření

Pokání je jednání, kterým se věřící obec připravuje ke svátosti večeře Páně. Ke svátosti pokání náleží: zpytování svědomí, lítost nad hříchem, smíření s Bohem a s bližními, předsevzetí nového života, společná nebo soukromá zpověď. Doznání vin (confiteor) pak vrcholí vyhlášením odpuštění (absolucí).

Biřmování

Biřmování - slib věrnosti je svátost, v níž Duch sv. oživuje a upevňuje víru pokřtěného člověka, který byl řádně vzdělán v evangeliu. Předchází jí přípravka v náboženské obci, která shrnuje a uceluje výsledky rodinné a sborové křesťanské výchovy.

Manželství

Manželství je svátost, v níž se muž a žena v lásce navždy spojují, aby si vzájemně pomáhali a s Boží pomocí vytvářeli rodinu. Manželé si před Bohem a uprostřed obce slibují manželskou lásku, věrnost a oddanost a pijí společně z kalicha na znamení slibu obětavé lásky.

Útěcha nemocných

Útěcha nemocných je svátost, v níž těžce nemocný je Duchem sv. posilován skrze Slovo Boží a modlitbu ve víře v život věčný v Ježíši Kristu. Zevní úkon záleží v čtení Písma sv., v modlitbách přítomných a v znamenání nemocného křížem. K útěše nemocných se připojuje svátost pokání a večeře Páně.  

Svěcení kněžstva

Svěcení kněžstva je svátost, v níž Boží církev na modlitbách přenáší služby svého kněžství na způsobilé a osvědčené osoby. Ke službám kněžství Kristovy církve náleží především konání bohoslužeb, hlásání Božího slova, vysluhování svátostí a pastýřská péče o nemocné.