Historie našeho sboru

V čele vznikající církve na Kutnohorsku stál bývalý řádový kněz Bohumil Snížek z Čáslavi.

V roce 1921 vykonal na náměstí první bohoslužby v češtině. Získal jimi četné stoupence nové církve. Poté byly bohoslužby vykonány v kostele Matky Boží na Náměti. První schůze rady starších se konala 14. 2. 1921, náboženská obec byla schválena dne 15. 2. 1923 a první valná hromada se konala dne 13. 5. 1923.

Husův sbor byl přestavěn z bývalé synagogy, postavené v roce 1903 p. stavitelem Moravcem. V roce 1949 byla budova zakoupena a v roce 1954 opravována. Otevřena byla ještě v pronájmu dne 21. 9 . 1947. Budova je z cihel, krytina tašková. Ve sboru jsou lavice, varhany, gramozvony, v průčelí za stolem Páně je freska Spasitele od ak. malíře Karla Skály, u pravého pilíře vpředu je soška Jana Roháče z Dubé, zapůjčilo ji místní muzeum. Od roku 1956 je v předsíni sboru umístěno kolumbárium se 75 nikami.

HISTORIE 

Starší židovské osídlení se ve městě údajně vyskytovalo v místech, kde dnes stojí klášter řádu sv. Voršily. Nejpozději od roku 1568, kdy Židé museli horní město opustit z nařízení Maxmiliána II. zde nežili až do roku 1848, kdy jim byla občanská práva částečně navrácena. K založení Israelitského spolku došlo v roce 1881, vlastní Židovská obec vznikla v roce 1894.

K významným osobnostem kutnohorské židovské komunity patří např. básník Jiří Orten a jeho dva bratři Zdeněk a Ota nebo architekt a jevištní a kostýmní výtvarník František Zelenka.

SOUČASNOST

Z původního vybavení se dochovala dlažba a dveře, okenní rámy, kliky a kování z mosazi, lavice dosud využívané v hlavním modlitebním sále, a dále lustry a parapet ženské galerie. V interiéru jsou dnes umístěny varhany a gramozvony, u pravého pilíře stojí vpředu soška Jana Roháče z Dubé zapůjčená z kutnohorského muzea, a průčelí zdobí freska Ježíše Krista od akademického malíře Karla Skály. Od 30. září 2015 je chráněna jako kulturní památka.

Bývalá SYNAGOGA je přístupná při církevních bohoslužbách každou neděli od 9. 00 hodin.